Konečně jsme se dostali na využití dárkové poukázky, kterou jsme dostali k naší svatbě. Víkend na koňském hřbetě v anglické krajince a to všechno spolu s obědem a kafíčkem v jedné staré anglické farmě.
Po příjezdu a zápisu jsme byli posláni do místnosti, kde jsme si měli vybrat jezdecké holínky dle našeho čísla nohy - tohle se ukázalo býti téměř nemožné, jelikož holínky jaksi neměli k sobě párovou botu.
Po té jsme dostali přideleného koně na dopolední tréning v aréně. Pavel vyfasoval statného bělouše jménem Murphy a já jsem dostala hnědáka jménem Troyi. Při příchodu do arény se Troyi nezapoměl přímáčknout na vstupní tyč, čímz prověřil pevnost mých kostí auuuu. Tréning probíhal v pohodě, učili jsme se jak dát koně do pohybu Tic tac tic tac… jak zatočit vlevo, vpravo… a jak ho zastavit prrrrrr…
Po té jsme se jeli projet do přírody. Cesta vedla lesíkem a koně šli jeden za druhým. Můj kůň šel za Pavlovým koněm jenž ráno nejspíše pozřel hromadu vlhkého sena a měl neskutečné plyny. Při jednom takovém úniku vzácného plynu se Troyi rozhodl, že tohle dále snášet nebude a k mé hrůze se vydal na běh lesem. Nevím, kde se ve me vzalo tolik odvahy, či to se ozval prostý pud sebezáchovy, když jsem viděla jak se kůň řítí mezi dva stromy a že zřejmě Troyi nepočítá s tím, že je s mými nožkami poněkud širší než ten průchod, vymrštila jsem se ze sedla a zůstala zavěšena na větvi, která byla zrovna nade mnou…Kůň běžel dále, než byl lapen pracovníkem stáje.
Zážitek to byl na první jízdu na koni opravdu akční. Polední oběd na farmě jsem si opravdu užila a děkovala bohu, že jsem celá.
Fotky z jízdy na koních